Arhuaco

Arhuakové, nazývaní los Ijka, Ika či Arhuacos, se odlišují od kmene Kogi jak fyzickými rysy, tak stupněm akulturace i stylem oblékání. Jsou vyšší, robustnější, jejich pleť má žluto-kávový odstín a mají černé zešikmené oči. Ženy jsou menšího vzrůstu a často hrbaté z důvodu zátěže, kterou musí zvládnout při domácích pracech. Ačkoliv si dokázali zachovat svoje zvyky i víru, byli ve větším kontaktu s bělochy, což ovlivnilo jejich kulturu.

Obývali převážně region San Sebastián de Rábago (Nabusimake) a prameny řeky rodící se na západních svazích Sierra Nevady de Santa Marta . V r. 1920 kvůli epidemii a v reakci na zřízení kapucínských misií začali emigrovat, někteří se usadili na západě, u řek Aracataca a Sevilla, další zůstali na východě u břehů řek Templado a Donachuí. V současné době obývají západní svahy a jihovýchod Sierry.  

Žijí roztroušeni ve svých usedlostech. Každá rodina, pokud má možnost, vlastní alespoň dvě v různých klimatických oblastech (v různých nadmořských výškách), aby tak mohli získat rozmanitější produkty pro jejich obživu.

Mají také centra či vesnice, kde se shromažďují při příležitosti různých oslav, poradních shromáždění pořádaných s cílem řešení problémů nebo pokud potřebují sehnat nouzově léky či něco nakoupit. Nejedná se o místa s trvalým osídlením, jde spíše o místa určené pro setkávání komunity, kde mnohdy sídlí místní autority či poskytovatelé lékařské pomoci, atd.


HISTORIE

V průběhu 18. století misionáři založili centrum pro evangelizaci na jejich území.

Začíná se používat mačeta a vřeteno. V průběhu XX. století se proces akulturace zintenzivňuje, především kvůli velkému množství misionářů, kreolů a politických uprchlíků.

Od té doby se začaly objevovat v indiánských domech domácí zvířata a indiáni téměř přestali nosit tradiční oděvy.

V materiální kultuře Arhuaků proběhly různé kulturní proměny, které vyústily ve ztrátu tradic zlatnické práce, písařského umění, tesání do kamene a práce se dřevem. Zachovala se pouze textilní výroba, v rámci které jde především o tkaní přehozů, mochil, čepic a hamak.

V posledních desetiletích si však v reakci na civilizační vlivy Arhuakové opět začali uvědomovat důležitost zachování pradávných hodnot.

MYŠLENÍ ARHUACŮ

  • Z otce a matky vzniká život, který se "stejně jako když keřík plodí dýně" rozšíří do všech koutů. Spirála rozvíjející se jako šnečí ulita, Serankua (stvořitel), stvořil svět a vše, co v něm existuje.
  • Spirála a šnečí ulita, jako vyobrazení Serankuy a symboly života přetrvávají v myšlení Arhuaků a jsou nadále přítomné i v jejich umění.
  • Země jako místo pro život je pro člověka útočištěm, zdrojem obživy a z toho plyne i její vyobrazení coby matky, "Matky přírody, Matky země".
  • Voda, která se nachází na vrcholcích Sierra Nevady a stéká v podobě potoků a řek až k moři, odkud se vrací ve formě deště, aby zúrodňovala a dávala život.
  • Voda, která zúrodňuje zemi, aby člověku poskytla obživu, je také symbolem života. Voda přítomná v zasněžených vrcholcích je symbolem otce a voda z moří symbolem matky.
  • Hory a laguny jsou místy, kde sídlí "otcové a matky". Jsou proto rituálními místy a symboly domova. Výška symbolizuje mužský princip a hloubka ženský princip.
  • Sierra Nevada a zvláště její zasněžené vrcholky jsou jejich sjednocením a opět symbolem domova. Je důležitou placentou, kde se Arhuakům naplňují jejich primární potřeby a kam se vždy touží vrátit, aby se znovu setkali s matkou.